Textový editor Vim je jednou z ctihodných aplikací světa Linux a Unix. Zkušení programátoři s hlubokou historií Linuxu obvykle vybírají z jednoho ze dvou běžných editorů – Emacs a Vim.
O Vimovi
Vim je vylepšená verze Vi, jednoho z původních textových editorů z počátků Linuxu. Stejně jako Emacs fungují Vim (a Vi) pouze z relace shellu a pouze s klávesnicí. Ve skutečnosti Vim podporuje doslova stovky různých klávesových zkratek. Přestože Vim běží v relaci shellu, aplikace Gvim „zabalí“ relaci shellu věnovanou Vimu uvnitř grafického programu, na který můžete volat z vašeho správce oken nebo desktopového prostředí. Jedná se o multimodální textový editor, což znamená, že jedna relace Vim podporuje různé režimy (interakční rámce, jako režim vkládání a příkazový režim). Je to také textový editor s více pufry, takže můžete pracovat na několika různých dokumentech současně. Vim podporuje významný ekosystém dalších nástrojů a aktivní komunitu uživatelů prostřednictvím webových stránek programu.
Hlavní režimy
Dva nejběžnější režimy pro Vim jsou příkazový režim, ve kterém použijete klávesové zkratky, které ovlivňují fungování programu a režim vkládání, ve kterém použijete klávesové zkratky, které ovlivní dokument v aktuální vyrovnávací paměti. Režim vložení aktivujete stisknutím I. Režim příkazů aktivujete stisknutím Esc. Bez ohledu na aktivní režim pracuje Vim prostřednictvím víceklíčových příkazů. Chcete-li například uložit aktivní soubor bez výzvy k potvrzení přepsání a poté ukončit Vim, přejděte do režimu příkazového příkazu a zadejte : wq!.
Textové editory pro začátečníky
Vim (a Vi a Emacs) nabízejí strmé křivky učení. Jejich logický model byl stanoven na konci 70. a začátku 80. let; i když tito editori patří mezi nejsilnější, jaké můžete použít, jejich důkladné naučení zabere spoustu času a svalové paměti.
Pokud požadujete pouze příležitostné použití textového editoru v rámci relace prostředí, bude vám lépe sloužit GNU nano, která nabízí v dolní části obrazovky výzvy k syntaxi zkratek.