Co je třeba vědět
- Herní kulturu již nevlastní introverti světa a mladší generace ji využívají ve svůj prospěch.
- Všechny druhy lidí uvízlých doma během pandemie objevují radosti z toho, že jsou součástí hráčské komunity.
- Rodiče mohou udržovat děti v těchto komunitách v bezpečí tím, že změní jejich vlastní chování a začnou se více podílet na hraní her.
Když Ilhan Omar a Alexandria Ocasio-Cortez (aka AOC), dva zástupci USA, vyzvali hráče, aby si s nimi zahráli na Twitch ve hře Mezi námi„Baby Boomers obrátily oči v sloup. Ve skutečnosti většina lidí pravděpodobně udělala totéž … kromě Millennials, Gen Z (a mladší Gen Xers) a těch, kteří těmto generacím věnují pozornost.
Co je herní kultura?
Herní kultura je zkrátka svět, ve kterém se lidé, kteří mají rádi videohry, spojují a vytvářejí komunity s ostatními, kteří chápou přitažlivost hraní. Většina lidí má tendenci myslet na „hráče“ jako na podivné mladé muže s kapucí hrbící se v suterénech hrající násilné videohry, kteří se pak vydávají střílet do škol a vytvářet chaos na ulicích. To se stalo jen v několika náhodných situacích, ale mýtus přetrvával, pravděpodobně v reakci na psychologické profesionály, kteří do značné míry vysvětlili představu, že videohry ničí mladé mozky. Ale stejně jako každá jiná kultura, je to opravdu skupina lidí, kteří vykonávají řadu životních činností a scházejí se prostřednictvím společné vášně. Hráči mají zvyky jedinečné pro hry, které hrají, jsou hrdí na úspěchy, kterých ve hrách dosáhli, spolupracují na porážce nepřátel a vytvářejí sociální skupiny, které rozumějí, a v mnoha ohledech se hlídají a vytvářejí bezpečná místa pro setkávání. Co může být během pandemie přirozenější než lidé, kteří se scházejí online v zábavném prostředí, když to nemohou udělat osobně? Na tom není nic neobvyklého, zvláště když uvažujete o herní kultuře z hlediska toho, jak se kultury vyvíjejí v průběhu času. Sdílené hodnoty, globální komunity, solidarita a další koncepty jsou v současné době ve hře, aby pomohly tomuto hnutí ujmout se.
Jak se kultura vyvinula
Herní kultura se dnes posunula daleko za suterén. Zatímco válečné hry mají stále tendenci dominovat odvětví videoher, další cesty zahrnující soutěže eSports, servery Minecraft používané školami k výuce týmové práce, matematiky a přírodních věd a streamovací služby jako Twitch se vyvinuly, aby vytvořily komunity, kde se poslední generace dětí učí spolupracujte a vytvářejte skutečná přátelství, online i osobně. Díky důvtipnému vpádu Kongresových žen do kultury, který měl podpořit hlasování mezi mladší generací, se herní kultura efektivně dostala do popředí jako síla, která zde zůstává. Hráči reagovali na volání v ohromujících počtech, rádi, že byli uznáni, ale co je důležitější, připraveni hrát a ukázat zbytku světa, jak rychle a snadno je možné uplatnit herní společenské zvyklosti na větší společnost obecně. Volba hry Mezi námi, což je komunitní hra, kde se hráči pokoušejí vykořenit podvodníka, byla jasnou volbou, jak podpořit účast voličů. Jak se hra hraje, dochází k vraždám a členové komunity musí spolupracovat, aby hlasovali pro hráče, o kterém si myslí, že vytváří problémy skupině. Pouhé sledování hry AOC a Omar pomohlo lidem uvědomit si, že jednoduchá hra vraždy, správy úkolů a hlasování může být čistá, jednoduchá zábava. Co může být během pandemie přirozenější než lidé, kteří se scházejí online v zábavném prostředí, když to nemohou dělat osobně na sportovní akci, koncertu nebo v kině? Post-pandemie, radosti a společné zážitky z hraní budou i nadále spojovat lidi. Za jeden večer odhalili dnešní skutečnou herní kulturu statisíce lidí, kteří se spojili, aby si jednoduše užívali život a použili základní herní koncepty týmové práce, pečlivého přemýšlení a tvrdé práce, aby porazili nepřítele. Pokud si myslíte, že tyto generace nepoužívají stejné dovednosti v reálném životě, nedáváte jim dostatečný kredit, aby si mohly myslet samy.
Toxické vs. zdravé herní kultury existují
Vždy se najdou podivíni online, kteří se pokusí kontaktovat děti a vzít věci nad rámec normy na nebezpečné území. Nikdo by to nikdy neměl pú-pú považovat za neexistující. Tito lidé jsou podobní těm, o kterých jste četli ve večerních zprávách a kteří unesli dítě za denního světla nebo provozovali kroužky obchodování s dětmi. Tato nebezpečí je třeba vždy brát vážně, ať už osobně nebo online. Rodiče by se častěji měli starat o toxicitu online chatů, kde se tyrani mohou skrývat za obrazovky a psát zákeřné komentáře do jednoduchých konverzací. Může se to stát děsivým pro děti, které neví, kde je v chatu tlačítko „nahlásit“, nebo které se bojí říct mámě nebo tátovi, že jim někdo říká špatné věci online. (Ten strach primárně existuje ve smyslu „teď mi odeberou tuto hru.“) Stejně jako v jakékoli jiné toxické situaci, s níž se dítě může setkat, bude mít hraní v určitém smyslu pravděpodobně i online verzi. Buďte ostražití, ale co je důležitější, zůstaňte otevření a často se svým dítětem zabývejte hrou a tím, s kým si hraje.
Jak zajistit bezpečnost dětí při hraní
I když online nebezpečí existují, samozřejmě stále více rodičů objevuje, že všeobjímající hraní her může být pro rodiny poučné, informativní a dokonce zábavné. Některé výzkumy naznačují, že videohry mohou skutečně zlepšit kognitivní funkce v oblastech mozku odpovědných za prostorovou orientaci, formování paměti, strategické plánování a jemnou motoriku. Stejně jako zabránění dětem ve sledování televize jim nezabrání vplížit se do zakázaných pořadů nebo vyrůstat, aby se staly vášnivými pozorovateli televize, je důležité pracovat s dětmi na stanovení časových limitů nebo hledání her, které jim pomohou naučit se dovednosti, které považujete za vhodné pro skutečný svět. Každé dítě je jiné; konečným rozhodnutím by měl být vždy váš rodičovský úsudek. Zde je několik tipů, které jsme se o videohrách a dětech dozvěděli:
- Požádejte své děti, aby vám to ukázaly kde je tlačítko „nahlásit hráče“ a pokud to neví, najděte ho společně.
- Diskutujte o typech situací kde by hráči měli být nahlášeni a odměnit své děti, když vám řeknou o hráči, kterého nahlásili. Nezvedáte zlatonku; vychováváte dítě, které se může bránit a rozpoznat toxickou situaci, když ji vidí.
- Sledujte, jak si vaše děti hrají hra. Většina dětí bude příjemně překvapena, že vás zajímá, a rádi vám ukážou podrobnosti o hře.
- Zahrajte si hru sami. Vaše děti vás budou rádi sledovat a pravděpodobně vám rádi dají spoustu tipů.
- Kupte jim hry, které učí spolupráci a týmové práci. Minecraft, Lego Worlds, Animal Crossing a podobné hry to všechno dělají a lze je hrát samostatně nebo s ostatními.
- Dejte starším dětem trochu volnosti hrát hry, které se mohou zdát trochu děsivé; automaticky nezavrhujte hru, kterou chtějí. Mezi náminapříklad zahrnuje vraždu a popularitě exploduje. Nechtěli jsme nechat naše děti hrát, dokud jsme to nakonec nehráli sami a nepochopili, že celkové pojmy, které učil, nebyly vůbec škodlivé (nebo krvavé).
Herní kultura tu zůstane a dnešní děti jí neuniknou, ani nechtějí. Rodičovský trik, který se musíte naučit, je, jak se do toho zapojit, pochopit, jak to ovlivňuje vaše vlastní dítě, a kdy to vytočit nahoru nebo dolů pro vaši vlastní rodinu.